|
|
||||
|
Nové články Zpravodajství Kronika PORGská Ankety Rozhovory Výkřiky do tmy Knižní koutek Počítačové hry Praskající bubínky Literární patvary Křeče bránice Ostatní články Fotografie Downloady Freeware hry Programy Wallpapery Zajímavé odkazy Adresář e-mailů Redakce Echa Obsahy |
K Vánocům 2001
Původně se na tomto místě měla nacházet další suchá reportáž z jedné školní akce, nakonec jsem se ale v zájmu čtivosti rozhodl nepopisovat to, co jste všichni viděli, ale spíše své dojmy a názory. Možná to bude ještě trapnější, kdo ví, ale aspoň bude změna.
To je totiž to, co rozhodně Vánocům na PORGu chybí. Každý rok se dá dohromady "Uhlíř band", která zahraje několik koled, z většiny stejných jako minulý, předminulý i před-předminulý rok, všichni zatleskají a urychleně opustí školu. Někdo v tom možná nachází atmosféru, já ale v tlačení se na schodišti a tleskání po na třetí pokus zvládnuté Tiché noci žádnou velkou zálibu nenalézám, obzvláště když při sebemenším náznaku pohybu směrem pryč je člověk usazen vševidoucí profesorkou. Je to tradice, řeknete možná, ale nejsou snad tradice určeny k stejnému účelu jako talíře, tedy aby byly rozbíjeny? Soudím, že ano, neboť kdybych neměl vyhlídku na posezení v čajovně, nejspíš bych se snažil škole 21. 12. 2001 vyhnout.
A co třídní besídka, mohli byste mi vmést do tváře jako argument. Hm, tak na tu se netěším už někdy od sekundy. Proč? Zkrátka a dobře proto, že - jak ostatně píši i v dnešní zprávě v kronice PORGské - u nás nelze vytvořit atmosféru klidu, pohody, Vánoc. Nejsme všichni takoví, ale ono i těch pár lidí dokáže svou arogancí a nucenou snad vtipností, snad přezíravostí, nedovedu to pojmenovat, zhatit i sebelépe připravený program - a že ten náš nebyl, to přece nehraje vůbec roli. Vánoce jsou snad doposud krom jiného i svátky tolerance a kdy jindy bychom už měli mávnout rukou nad chybami a nedokonalostmi ostatních?
Stejně jako minulý rok vás tak zvu do čajovny, kde snad atmosféra ještě tolik neutrpěla podrývačskými živly, byť osoby vrtající se v rádiu, hrající si na dýdžeje, odpalující petardy, pálící hliníkovou lžíci nad svíčkou a následně rozmatlávající vosk po koberci i jinde, provádějí sakra dobrou práci.
Nechápejte mě ale špatně, v některých chvílích dnešního dne jsem si možná říkal, že bych se raději učil, nakonec ale vždy přirozený studentský instinkt "všechno, jen ne normální výuka" zvítězil a já dovedl ocenit to pozitivní, co poslední den školy v kalendářním roce na PORGu přináší. Zdaleka ne všichni mají kverulantské sklony a já bych je nerad házel do jednoho pytle s ostatními. Zatím budu doufat, že se stane zázrak a příští Vánoce budou vypadat úplně jinak.
Autor článku: Tomáš Krajča |